(10. března 1952 – )
Sensei Nakagawa Kinji se narodil ve městě Yatsushiro-shi 八代市 v provincii Kumamoto 熊本 a je představitelem školy Nakagawa ryū battōjutsu 中川流抜刀術, která se především zabývá technikami bojového tasení a kenjutsu 剣術 (technikami klasického bojového šermu).
Nakagawa sensei je také držitelem vysokého technického stupně – 8. danu a titulu hanshi 範士 ve škole Toyama ryū 戸山流, kterou studoval pod vedením Tokutomi senseie. Dále je Nakagawa sensei zakladatelem a předsedou v jedné osobě Evropské společnosti výuky bojových umění (Oshu bujutsu koryū shidōkai 歐州武術交流斯道會).
S tréninkem bojových umění se začal seznamovat už v raném věku. Přibližně od druhého ročníku základní školy začal s kendō 剣道, ale jak sám s nadsázkou říká, nebyl prý příliš pilným studentem. Jeho tréninky byl nejintenzivnější vždy hlavně před soutěžemi taikai 大会, ve zbytku času se tréninku moc nevěnoval.
Asi ve věku 20 let začal se studiem školy japonského šermu Hoki ryū 伯耆流, která se vyznačuje množstvím technik prováděných jednou rukou. Tuto školu studoval pod vedením Miyato senseie v Kumamoto po nějakou dobu každý den. Pokud neměl trénink Mayata sensei, tak navštěvovat tréninky jeho učitele v dalším dōjō Hoki ryū. Po nějaké době odjíždí Nakagawa sensei díky své práci mimo Japonsko (v té době se živil rybolovem). Během svých cest na lodi si poranil záda, a tak se vrací ve věku 26 let do Japonska do oblasti Tokia, kde se seznamuje s Tomokagi senseiem (v té době držitelem 9. danu a titulu hanshi), se kterým začal studovat styl školy Musō shinden ryū 夢想神伝流, stylem zahrnujícím také techniky škol Omori ryū 大森流 a Eishin ryū 英信流. Dōjō Tomokagi senseie neslo název Kenshōkan a Nakagawa sensei navštěvoval toto místo po dobu necelých čtyř let.
V dōjō Tokutomi senseie
Po nějaké době pobytu v Tokyō se konal seminář Toyama ryū 戸山流 v areálu Nogi jinja 乃木神社. Tento seminář byl pod záštitou Tokutomi senseie. Účast na tomto semináři byla pro velice inspirativní, jak sensei sám říká, byl velice překvapený způsobem a kvalitou provádění tameshigiri, které tam viděl. Hned po ukončení tohoto semináře Nakgawa sensei požádal o přijetí do tohoto dōjō, a tak hned od dalšího týdne začal trénovat Toyama ryū pod vedením učitele Tokutomiho Tasaburōa, který byl kaichō 会長 linie Morinaga-ha 森永派 této školy. Dōjō Tokutomi senseie bylo velice daleko, od Tokyō bylo vzdáleno dvě hodiny jízdy autem po dálnici.
Tokutomi sensei byl jedním z posledních učitelů školy Toyama ryū, kteří měli vazbu na původní učení této školy vycházející z vojenské akademie v Toyama. Jeho učitelem byl Morinaga Kiyoshi, který je považován za hlavního tvůrce toyamského šermu. Dalo by se říci, že díky tomuto spojení byl Tokutomi sensei doslova poslední učitel z Toyama.
Na období, kdy Nakagawa sensei trénoval v Tokutomi dōjō, rád vzpomíná a považuje jej za nejlepší místo pro studium technik japonského meče. Nakagawa sensei vzpomíná na svého učitele takto:
„Byl jsem okouzlen iaijutsu v podání Tokutomi senseie a snad ještě více jeho osobností.“
Jsou mistři šermu, jejichž techniky jsou dobré, ale bohužel charakter ne, a proto pro Nakagawu senseie nebyli zajímaví, ale Tokutomi sensei měl velice ryzí charakter. Zajímavostí bylo, že byl mistr Tokutomi Tasaburō 徳富太三郎 byl vnukem legendárního Tokutomi Sohō 徳富蘇峰 (1863 – 1857), novináře a historika velice známého po celém Japonsku.
Velikost samotného dōjō Tokutomi senseie byla okolo 120 m². Bylo to staré dōjō a když pršelo, tak tam místy zatékala voda. V rohu dōjō byla stará kamna a když byla zima, tak se u nich všichni ti staří studenti hřáli. Jako materiál pro tameshigiri se v Tokutomi dōjō používal bambus, a když tedy mladší studenti trénovali tameshigiri tak ty odseklé kousky bambusu sloužili jako topivo do těchto kamen, u kterých stáli oni staří studenti. Nakagawa sensei vzpomíná, že když probíhal v dōjō trénink tamehigiri a někdo špatně provedl sek, tak bambus vždy vytvořil jiný zvuk, nežli při dobrém seku. V takový okamžik se z onoho koutu u kamen ozvalo: „A to byl kdo?“ a nebo: „Když vy to neuseknete nakrátko, tak se ten bambus do kamen nevejde.“ A tak všichni ti studenti si kreslili na bambus čárky, podle kterých pak vedli své seky. S úsměvem ve tváři vzpomíná Nakagawa sensei, že i takovým způsobem se v dōjō Tokutomi senseie trénovalo tameshigiri. V době kdy Nakagawa sensei trénoval u Tokutomi senseie navštěvovalo s ním okolo deseti dalších studentů, tedy ne příliš mnoho. Nakagawa sensei vzpomíná, že vždy po tréninku se šlo společně na jídlo, které připravoval právě Nakagawa sensei a Tokutomi sensei jen vždy chválil, jak bylo dobře a chutně připraveno (i to bylo důvodem, proč se Nakagawa sensei tak rád věnuje vaření). Tokutomi sensei nebyl jeden z těch přísných učitelů, naopak na jeho tváři se velice často objevoval smích. Také toho během tréninkových lekcí příliš mnoho nemluvil a tak jim často nezbývalo než trénovat způsobem mitori geiko, trénink odpozorováním pohybů učitele.
Tokutomi sensei zemřel v roce 2013 a až do své smrti se věnoval cvičení iai 居合い. Nakagawa sensei ho považoval za skutečně posledního samuraje. Asi čtyři roky před svou smrtí Tokutomi sensei poslal mnoho licencí potvrzující vysokou úroveň jednomu ze svých studentů jménem Kinji Nakagawa.
Návrat do Kumamoto a setkání s technikami Niten ichi ryū
Když bylo Nakagawu senseii okolo 32 let musel se po smrti svého otce vrátit do Kumamoto (Kumamoto-shi 熊本市), aby se mohl postarat o svou matku. Za dva roky na to se seznamuje s technikami školy Niten ichi ryū 二天一流, která má v Kumamotu velkou tradici díky tomu, že tam v posledních letech svého života žil Miyamoto Musashi 宮本武蔵. To bylo při příležitosti prvního velikého taikai tradičních bojových umění, které pořádal Nakagawa sensei v prostorách Jōraku-ji 常楽寺. Na této události měl také vystoupení Satō Kazunori sensei, který předvedl techniky s nitō 二刀, dvěma meči. Satō sensei byl původně pokročilým studentem školy Sekiguchi ryū 関口流. Po nějaké době ale odešel z této školy a založil si svou vlastní školu pod názvem Ippō ryū (škola jednoho kroku), ve které vyučoval své studenty technikám meče a mezi nimi i Ippō ryū. Nakagawa senseovi se ukázka Nitō ryū velice zalíbila a to bylo také začátkem, více jak dvacetiletého, silného přátelství mezi ním a Satō senseiem. Mimochodem jednou z technik Sekiguchi ryū, kterou Satō sensei měl velmi dobře zvládnutou byla tobi chigai 飛違. Tuto techniku později Nakagawa sensei zařadil do svého tréninku do techniky Shihō giri 四方斬り prováděnou v suwari waza 座技. To proběhlo samo sebou se souhlasem Satō senseie, který byl hodně otevřený názorům a nadšení ostatních. Nakagawa sensei se tak mnohému naučil od tohoto učitele. Nicméně Nakagawa sensei nikdy nebyl aktivním studentem školy Niten ichi ryū a tak se neprezentuje názvem této školy. To je důvodem, proč techniky s dvěma meči najdeme v rámci Nakagawa ryū pouze pod termínem nitō no kata 二刀の形.
Otevření vlastního dōjō
Po návratu do Kumamoto Nakagawa sensei začal s výukou japonského šermu a od roku 2012 na radu Matsuno Kunisaku senseie 松野国策先生, jednoho z velice vážených mistrů kaligrafie, žijícího v Kumamoto, nazval svou školu Nakagawa tozan ryū. Název byl vytvořen v tomto tvaru proto, že základem tréninku jsou techniky školy Toyama ryū (Tozan je jiné čtení znaků pro Toyama). Na druhou stranu Nakagawa sensei přidal do své školy i waza (techniky) z jiných tradičních stylů japonského šermu.
Sensei ve své výuce se zaměřuje na princip Nuki soku, aneb zasáhnout něpřítele přímo z tasení. Apeluje na to, aby si studenti nepřidávali do technik další zbytečné pohyby, které by ve skutečném boji mohly vést „na smrt“.
Nakagawa sensei také zmiňoval, že chtěl, aby v názvu bylo patrné spojení s učením svého skutečného prvního učitele, které nikdy nelze opomenout, navíc když jím byl Tokutomi sensei. Přístup k technikám a jejich trénink byl u Tokutomi senseie stejný jako v dōjō Nakagawy senseie. Nakagawa sensei do svého umění přidal mnohé ze svých bohatých zkušeností z praxe jiných koryū 古流 (starých stylů), navíc přidává důraz na techniky sahō a reihō, které v toyamském šermu téměř nebyly. Nakagawa sensei tvrdí o původním učení Toyama ryū toto:
„V době kdy se meč používal pouze k zabíjení bylo učení původní Toyama ryū dostačující. Ale dnes, v době míru, pouhé techniky boje jednoduše nestačí. Je zapotřebí určitého přesahu, etikety a také elegance, díky které budou tyto tradice přetrvávat.“
Zahraniční cesty
V roce 2005 poprvé Nakagawa sensei cestuje za hranice Japonska, aby představil zájemcům o tradiční japonskou kultůru, umění své školy a to při cestě do Anglie. Při této příležitosti představil studentům v Anglii oddíl teppōtai (střelba s historických mušket), který sám sensei založil. Během této cesty měl Nakagawa sensei vystoupení v prostorách muzea asijského umění. Na tomto enbu předvedl ukázku shihō giri a dalších technik, které měli velký ohlas u obecenstva. Na této cestě se v Birminghamu také setkal s Fay Goodmen, jenž je podle senseie velice talentovanou ženou v oblasti tréninku bojových umění japonského šermu. Její schopnost se učit novým věcem byla okouzlující stejně tak, jako její osobnost.
Nakagawa sensei také několikrát navštívil Francii, kde vyučoval battōjutsu v Nice, kde jej zval Pascal Robin.
Do České republiky byl poprvé pozván panem Bohumilem Plankou z Česko-japonské společnosti, se kterým se setkal ve Fukuoce, při jeho návštěvě Japonska. Nakagawa sensei tak v roce 2008 poprvé navštěvuje ČR. Během této cesty měl Nakagawa sensei veřejné enbu v policejním muzeu a také seminář pro české studenty kendō a iaidō, na kterém předvedl krom technik battōjutsu také pokročilé techniky tameshigiri.
Vzhledem k tomu, že dnes jsou tradiční bojová umění v Japonsku na mírném ústupu, využil Nakagawa sensei zájem nejaponských studentů o techniky japonského šermu a začal více cestovat mimo Japonsko, aby se tak podělil o své zkušenosti. Jsme moc rádi, že si sensei oblíbil právě Českou republiku, kterou začal navštěvovat pravidelně každý rok. První roky dokonce tak intenzivně, že byl v ČR i několik měsíců v roce. Od roku 2018 navíc na jeho přání sídlí v Praze honbu dōjō (centrální dōjō) jeho školy. Od roku 2022 otevírá oficiální pobočku školy také v sousedním Polsku.
Nakagawa sensei se věnuje i jiným tradičním oblastem japonské kultury, jako je například tradiční čajový obřad chadō 茶道. Sensei se seznamuje s menšími školami přípravy čaje buke-cha 武家茶, které byly praktikovány válečníky. Přesto se seznamuje s přípravou třeba i směru školy Omote senke 表千家, která je asi druhá nejrozšířenější škola japonského čajového obřadu.
Zajímavá data:
● 1952 (březen) – rok narození Nakagawy sensei. Sensei se narodil v Kumamoto.
● 1972 (říjen) – začíná studovat techniky stylu Hoki ryū u učitele jménem Tadayuki Miyata 宮田忠幸.
● 1977 (únor) – začíná studovat techniky stylu Musō shinden ryū u učitele jménem Danzaki Tomokage 檀崎友影 v Tokiu 東京.
● 1977 (prosinec) – začíná studovat techniky Toyama ryū u učitele jménem Tokutomi Tasaburō v Kanagawa-ken 神奈川県.
● 1978 (listopad) – od Dai nippon toyama ryū 大日本戸山流 získává 5. dan a titul renshi 錬士.
● 1979 (duben) – vítězí v tokijském turnaji v tameshigiri, který pořádá Dai nippon butoku-kai 大日本武徳会.
● 1980 (červen) – od Dai nippon toyama ryū 大日本戸山流 získává 6. dan a titul kyōshi 教士.
● 1981 (červenec) – vítězí na soutěži v tameshigiri určené pro držitele 6. danu a výše, který pořádá Dai nippon toyama ryū.
● 2005 – poprvé cestuje do Evropy (Anglie) za šířením tradičního battōjutsu.
● 2007 (listopad) – od Dai nippon toyama ryū 大日本戸山流 získává 6. dan
● 2008 – první návštěva České republiky. Přijíždí na pozvání Bohumila Planky z ČJS (Česko-japonské společnosti).
● 2009 (listopad) – od Dai nippon toyama ryū 大日本戸山流 získává 8. dan a titul hanshi 範士.
● 2011 (červenec) – založil organizaci Shidōkai, za účelem prezentování tradiční japonské kultury v zahraničí.
● 2014 (říjen) – pořádá veliké Bujutsu enbu taikai 武術演武大会 v Kumamotu, kterého se zúčastní mnoho učitelů různých bojových umění.
● 2019 – mění název své školy na Nakagawa ryū battōjutsu 中川流抜刀術.